STÁŇA OPAVOVÁ DOBĚHLA DVAKRÁT DRUHÁ U CHVALČE Dvěma závody ve Chvalči na Trutnovsku, jež pro osm set účastníků uspořádala Slávie Hradec Králové, začal letošní osmidílný seriál B žebříčku Čechy v orientačním běhu. Této akce se účastnilo také devět členů Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Čtyři umístění na stupních vítězů jsou na úvod určitě vydařený výsledek. Po oba víkendové dny se běhalo v dosti kopcovitém a zhusta nepříliš průběžném terénu na východním okraji Krkonoš. Na severu se mapa dotýkala hranic s Polskem. Sobotní klasická trať za značného vedra nabídla zajímavé volby postupů i jalové obíhačky po cestách nebo přes louky. Návštěvníci si fyzicky a orientačně užili v některých svazích s pískovcovými srázy. Co se týče délek, tak to v některých případech stavitelé trochu přestřelili. Jak se na svých internetových stránkách vyjádřil předseda sekce OB Petr Klimpl, pořadatelé zřejmě předpokládali příjezd světové špičky. Dobře si na klasické distanci vedli Stanislava Opavová v kategorii D55 a Josef Milota v kategorii H40. Oba vybojovali stříbrné příčky. O den později byla na programu krátká trať. O běhu nemohlo být příliš řeči, tvůrci tratí prováděli závodníky křížem krážem přes jeden dosti kamenitý hřbet a využili i všechny dostupné prořezané hustníky. Tam bylo umění i udržet se na nohou. K solidnímu výsledku stačil důrazný krok, držení azimutu na krátkou vzdálenost a trocha nezbytného štěstí v místech, kde byla díky porostu viditelnost maximálně pár metrů. Skvěle si vedl v sobotu čtvrtý Luděk Bartoš v kategorii H40, jenž prolétl trať prakticky bez jediného zaváhání a suverénně vyhrál. Milotovi ve stejné kategorii se po polovině závodu připletl do cesty nějaký bludný kořen – to už měl za sebou dvě půl minuty „kufrování“ na čtvrtou kontrolu – a orazil zcela jinou kontrolu. Diskvalifikace ho pochopitelně nemohla minout. Podobně „úspěšně“ si vedl o den dříve jedenáctý Jan Fišák v kategorii H65, jenž si po deseti minutách běhu otočil mapu o 180 stupňů, což se neobešlo bez následků. Zcela dezorientovaný - místo u páté kontroly se objevil u desáté – se nakonec rozhodl závod vzdát. Spolehlivě zaběhla Opavová, která obsadila opět druhou příčku. Na vítěznou Konopáčovou z Turnova ztratila necelou minutu. Další mariánskolázeňští závodníci dosáhli těchto umístění: D10C – Marie Bartošová (11. a 11.), D40 – Jana Bartošová (23. a 21.), H12C – Václav Bartoš (12. a 13.), H14B – Vojtěch Bartoš (17. a 16.), H65 – Jan Sklenář (6. a 12.). Pepa Milota
PŘIJĎTE SI VYZKOUŠET ORIENTAČNÍ SCHOPNOSTI
Není příliš mnoho sportů, jež lze začít aktivně provozovat v každém věku, navíc bez jakýchkoliv předchozích aktivit. Mezi takové patří zcela určitě orientační běh.
Mariánskolázeňští občané – a nejen oni – mají poslední květnový víkend (25. – 27. 5. 2012) jedinečnou možnost si tuto disciplínu vyzkoušet. V rámci XXVII. ročníku třídenních závodů „Jarní trojúhelník“ připravil pořádající oddíl MLOK Mariánské Lázně i tratě pro příchozí.
Nejvhodnější pro laiky se jeví páteční krátká etapa, která bude odstartována v 17 hodin na parkovišti u hamrnického koupaliště Lido.
Pesimistické řeči typu ´já určitě někde zabloudím´ neobstojí. Z rovinatého a dobře průběžného lesa o rozloze asi jeden kilometr čtvereční nelze nikam zabloudit. Maximálně se člověk ocitne na poli, na silnici nebo na fotbalovém hřišti u Drmoulu.
Nespornou výhodou tohoto závodu je, že se dá absolvovat v normálním denním oblečení. Při délce tratě pro příchozí – asi 1,5 km s osmi kontrolami – se bude jednat spíše o procházku lesem.
Případní zájemci ať jsou na shromaždišti alespoň hodinu předem a mají s sebou 30,- Kč na startovné. Pořadatelé jim na startu ochotně poradí, jak se správně vydat k první kontrole.
Závěrečná etapa Jarního trojúhelníku se koná v neděli od 10 hodin a má shromaždiště v hospodě U Březího vlka ve Valech u Mariánských Lázní. Na start se jde asi 1,5 km. Tratě budou mít klasické délky a vzhledem k terénu budou i orientačně obtížnější a fyzicky náročnější.
Záměrně byla přeskočena II. etapa, která startuje v sobotu od 11 hodin v Lazech nad Lázněmi Kynžvart. Tu pořadatelé v čele s ředitelem závodu Janem Fišákem jako náborovou vůbec nedoporučují. „Na Lazy ať začátečníci vůbec nejezdí, tam se do lesa bojí i zkušení orientační běžci,“ varuje Fišák.
Podrobný rozpis závodů lze nalézt na těchto stránkách v rubrice „POŘÁDÁME“.
Josef Milota
MLOCI ZÍSKALI ČTYŘI OBLASTNÍ TITULY NA KRÁTKÉ TRATI
Kometa Kralovice byla pořádajícím oddílem 9. a 10. kola žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu, jehož se účastnily dvě stovky závodníků.
Sobotní krátký závod na nové mapě Čertova skalka byl zároveň oblastním přeborem na této distanci. Běhalo se vlastně jen po jednom detailně zmapovaném protáhlém vrchu, kde mezi kameny, v jámách, u vývratů nebo v melioračních rýhách byly umístěny všechny kontrolní lampiony.
Běžci z Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK byli nadmíru úspěšní a při vyhlašování stanuli několikrát na stupních vítězů. Prvenství vybojovali Vojtěch Bartoš v kat. H14, Jan Macura v kat. H20, Josef Milota v kat. H35 a Helena Tenglerová v kat D45.
Stříbrnou příčku obsadil Vít Macura a na třetích místech skončili Jaroslav Macura v kat. H45 a Jan Fišák v kat. H55. Osmá doběhla Jana Bartošová z Mariánských Lázní, pro kterou to znamenalo bronz v OP.
Chvíli po skončení vyhlašování připravili organizátoři přímo v místě shromaždiště, jímž byl kralovický kemp, tzv. Orient show. Jednalo se o velmi rychlý závod sprintového typu na mapě v měřítku 1:1200. Tratě, jež byly postaveny čtyři, měřily od čtyř do osmi set metrů a bylo na nich až osmnáct kontrol.
Jako zpestření a zkouška pozornosti se při divácky velmi atraktivní podívané prolézaly traktorové pneumatiky nebo razila kontrola umístěná v plastové popelnici. Ta se pak musela povinně opět přiklopit.
I když se asi patnáct minut před startem mohli účastníci volně procházet závodním prostorem a obejít všechny použité kontroly, bylo nakonec z 57 závodníků dvanáct diskvalifikovaných.
Z našeho oddílu běžel pouze Pepa Milota v kategorii H16+, v níž se umístil na šesté příčce.
O den později se závodilo na klasické trati u obce Hradecko. Tratě ve zvlněném terénu byly v některých dospělých kategoriích poněkud jednodušší, běh měl oproti orientaci navrch.
Prapor Mariánskolázeňských drželi kromě bronzové Heleny Tenglerové už jen někteří mládežníci. Druzí doběhli Václav Bartoš v kat. H12 a Vojtěch Bartoš, třetí skončil Vít Macura.
Josef Milota
ORIENŤÁCKÁ VIDEA VAŠÍKA BOHUSLAVA
NAJDETE NA http://youtu.be/qKo-mrJZn-8
AŠSKÉ LESY PŘIPOMÍNAJÍ MÍSTY PRALES
Příjemné jarní počasí provázelo závody 7. a 8. kola žebříčku západočeské oblasti v orientačním běhu, které na tzv. signálce mezi Polnou a Novým Žďárem uspořádal oddíl KČT Aš pro 150 běžců.
Závodilo se jako v několika předchozích letech na mapě Kozina v měřítku 1:15 000. Její mnohde zbytečně detailní zmapování dělalo účastníkům při čtení větší problémy než vypořádávání se se skutečností, že v lese díky lesní činnosti přibylo něco nových oplocenek a pasek.
Tyto situace nebyly v mapě pro jejich početnost zaneseny. Každý se s tím musel vyrovnat po svém. Stejně jako s náročným pohybem v podhorském lese, jenž z větší části připomínal spíše prales.
Pro muže v hlavní kategorii připravil v sobotu stavitel tratí Karel Pilař bonbónek v podobě 3,5 km dlouhého postupu přes celou mapu. Ten se sice nakonec realizoval většinou po asfaltové signální cestě, což ale na druhou stranu vylepšilo běžecké časy.
Sobotní závod byl zároveň soutěží oddílových družstev o putovní Ašský štít. Domácí KČT Aš moc toužil získat tuto trofej a snížil pořadatelské řady na nejmenší možné minimum, aby každý boje schopný člen mohl získat body. Ty se udělovaly jen za umístění do šesté příčky v kategoriích HD10-21. Přesto to nakonec Ašským nestačilo a byli o bod druzí za vítěznou Jiskrou Nejdek. Páté místo patřilo Mariánskolázeňskému orientačnímu klubu MLOK.
Nedělní, rovněž klasická trať nesla název Aprílový závod. Těžko však soudit, zda toto označení nepřísluší i sobotě. V obou případech se ale jednalo o fyzicky i orientačně nadmíru náročné běhy, jaké mají masochisté z řad pravidelných návštěvníků rádi.
Běžci z Mariánských Lázní se dostavili v počtu téměř dvaceti závodníků, což se samozřejmě projevilo i při závěrečném rozdílení cen.
Na medailových pozicích se pokaždé objevili Stanislava Opavová (1. a 1. v kat. D45). Na fotce z nedělního závodu má po své pravici druhou Helenou Tenglerovou. Třetí byla Svatava Nováková.
Dvakrát na bedně byl rovněž Josef Milota - to je ten co se nikdy neusmívá (3. a 3. v kat. H21).
Pouze v sobotu se dařilo Kathrin Bínové (2. v kat. D35), Vítu Macurovi (1. v kat. H14), Pavlu Bínovi (3. v kat. H35), Janu Sklenářovi (2. v kat. H55), Břetislavu Milotovi (2. v kat. HDR) a Jonáši Černému (3. v kat. HDR), v neděli se na stupně vítězů probojovali Helena Tenglerová (2. v kat. D45), Samuel Janoch (1. v kat. HDL)
a Jan Fišák (3. v kat. H55).
Josef Milota
RADMILA MITUROVÁ SE PODÍVÁ DO ŠVÝCARSKA
V Újezdu u Chocně se konalo 16. Mistrovství ČR železničářů v orientačním běhu, na jehož start se postavilo 42 závodníků v pěti kategoriích.
Své zástupce měl na východu Čech i Mariánskolázeňský orientační klub MLOK. Jan Fišák i Radmila Miturová už dokázali stanout v minulých letech několikrát na stupních vítězů. Tentokrát byla navíc v sázce i kvalifikace na železničářské Mistrovství Evropy, které se bude konat ve Švýcarsku.
Závodilo se v převážně rovinatém dobře průběžném lese s řadou prostorových detailů. Na jihovýchodě mapy pak byl terén strmější a více členitý.
Miturová potvrdila roli favoritky a s výrazným náskokem zvítězila v kategorii D45.
Určitě si nenechá ujít příležitost návštěvy Švýcarska.
Fišákovi se tentokrát vůbec nedařilo. Podle vlastních slov kazil, na co sáhl a doběhl jako sedmý z devíti účastníků kategorie H60, v níž zvítězil pardubický Knap.
Díky Jiřímu Hájkovi měl Karlovarský kraj ještě jednoho vítěze. Závodník, jenž běhá za ostrovský oddíl, triumfoval ve dvanáctičlenné kategorii H45.
Josef Milota
V ŠINDELOVSKÉ MRAZÍRNĚ MLOCI PŘÍLIŠ NEUSPĚLI
Mekkou orientačního běhu je Skandinávie. Ne každý sportovec věnující se této disciplíně má ale dostatek času či finančních prostředků, aby mohl, kdykoliv si vzpomene, zajet se proběhnout s buzolou a mapou někam na sever.
Orientační běžci ze západočeské oblasti mají v tomto směru určitou výhodu, za několik desetikorun si mohou alespoň jeden víkend v roce užít Skandinávie jako málokdo z centrální Evropy.
V roce 1999 si nechal oddíl KOB Sokolov přemapovat prostor mezi Jindřichovicemi a Šindelovou kvůli uspořádání B žebříčku Čechy. Od té doby se na shromaždiště k rybníku Tajch v Šindelové organizátoři i jejich věrní návštěvníci rádi vracejí.
Orientační zážitky nejhrubšího zrna se odehrávají hlavně v rovinatých pasážích, jež se skládají z nepřehledných a mnohdy těžce prostupných porostů prošpikovaných vodotečemi, bažinkami a neschůdnými cestami. Celý prostor je pak přizdoben terénními detaily nebo vývraty. Teprve tam nalézá dnes hojně užívané klišé „užít si“ ten pravý smysl.
Možná je někomu název Šindelová povědomý i jinak. Ano, jedná se o místo, kde padají skoro každý rok nějaké ty teplotní rekordy. Ale pouze ty minusové.
Na 5. a 6. žebříček západočeské oblasti zamířilo do Šindelové 180 závodníků všeho věku. Nejpočetnější výpravou byl Mariánskolázeňský orientační klub MLOK, jenž se dostavil v počtu 27 osob. Pravda je, že kvantita neznamenala tentokrát kvalitu. Ale nemusí být každý víkend posvícení, že?
Jediné první místo vybojoval v sobotu Vít Macura v kategorii H14 (ten větší),
třetí skončili Samuel Janoch v kategorii HDL, Magda Sklenářová v kategorii D18 a Martina Kamarytová v kategorii D35.
O den později to bylo o něco úspěšnější. První doběhl Vojtěch Bartoš v kategorii H14, druhé příčky obsadili Jonáš Černý v kategorii HDR, Vít Macura v kategorii H14 a Jan Fišák v kategorii H55 a na bronzový stupínek vystoupili Kathrin Bínová v kategorii D35, Jana Sklenářová v kategorii D45 a Jaroslav Macura v kategorii H45.
Josef Milota
VýsledkyOPAVOVÁ A MILOTA ZVÍTĚZILI NA PRAŽSKÝCH VELIKONOCÍCH
Pražské Velikonoce neboli Prague Easter nemají s pomlázkou v ulicích české metropole pranic společného. Jedná se o třídenní mezinárodní závody v orientačním běhu, jež od roku 1999 pořádá oddíl Kotlářka Praha v různých destinacích mezi Mělníkem a Novým Borem.
Letošní XXIII. ročník se za účasti 1100 závodníků z 23 zemí konal na Českolipsku. Zhruba polovinu startovního pole tvořili cizinci. Největší zahraniční výpravy přijely z Německa, Švýcarska, Finska, Švédska a Dánska.
Už od prvního ročníku nechybějí na Prague Easter zástupci Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Téměř pokaždé se alespoň někomu podaří umístit se na stupních vítězů. Letošek byl v tomto směru obzvláště úspěšný.
Stáně Opavové v kategorii D55 (17 účastnic) se moc nevyvedla první krátká etapa, která se běžela stejně jako loni křížem krážem přes skalnatý kopec u Nedamova. Pět minusových minut jí přisoudilo pátou pozici.
Další dva klasické závody se konaly u Jestřebí, ten druhý za poměrně vydatné sněhové nadílky. Skal si závodníci opět užili.
Stáňa zaběhla druhou etapu skvěle a byla znovu ve hře. Do hendikepu vybíhala jako třetí pár sekund za Zlesákovou z Jilemnice. Na vedoucí Sváťu Novákovou z Karlových Varů ztrácela skoro tři minuty. Tento deficit vzal za své na třetí kontrole, kdy bloudící Novákovou soupeřky doběhly a ještě jí poradily, kde se kontrola nalézá. Že by snad cena fair play pro obě děvčata? Ale kdež. „My si to závodění až tolik nebereme. Vždyť se všechny známe, tak z toho nebudeme dělat kdovíco,“ vysvětlovala po závodě Stáňa. „Hlavní je si pěkně zaběhat.“ Kamarádská spolupráce pokračovala i nadále. To třeba Nováková, jež běžela kousek vzadu, obě soupeřky opravovala: „Holky jdete moc vpravo, ať neuletíte.“ A že byla nakonec v cíli první naše Stáňa? Někdo přece vyhrát musí.
38 účastníků měla kategorie H50A, v níž nastoupil Pepa Milota. Úvodní závod mu vyšel nad očekávání dobře a usadil se ve vedení. Na asi šesti sedmi chybkách - pokaždé tak kolem dvaceti vteřin - sice nasbíral dohromady tak dvě a půl minuty, ale ostatní si asi vedli hůř. Druhá spíše běžecká etapa rozuzlení nepřinesla. I když se startovní pole trochu vykrystalizovalo, ve hře o umístění na bedně bylo pořád dost zájemců. Pepův 25 sekundový náskok v hendikepu zlikvidoval druhý startující Nor Hellad už na čtvrté kontrole. Oba běžci pak šli další část závodu víceméně spolu. Do nějakých složitějších manévrů se nikdo z nich raději nepouštěl. Proč také, když měli na startu něco přes tři minuty náskoku na další v pořadí. Rozhodnutí přišlo čtyři kontroly před cílem, kdy se Pepa utrhl (mírná nadsázka) a doběhl si pro první místo. Helland na finiš rezignoval a v cíli se objevil o 15 sekund později. Třetí příčka patřila loňskému vítězi Aeschlimannovi ze Švýcarska, jenž startoval z páté pozice a dokázal v lese udolat Finy Routsiho a Vestolu.
Další mariánskolázeňští závodníci dosáhli těchto umístění: 4. Petra Bischofová v kat. D35B (8 účastnic), 14.Jan Fišák v kat. H65 (25 účastníků) a Alena Bischofová – diskv. v kat D60 (15 účastnic).
Pepa Milota
Na dalším obrázku zleva Opavová, Fišák, Fišáková, Milota.
RÝHOVÁNÍ MĚLO NA PLZEŇSKU ÚSPĚCH
I v současnosti se v českém jazyku občas objeví nějaký nový výraz. Obvykle bývá importován ze zahraničí. Slovo rýhování – nebo možná rýhovaná – je však ryze české.
V případě rýhování se nejedná o nějakou grafickou techniku, o dětskou hru nebo o nekalou činnost při ničení karoserií aut. Rýhování je totiž sportovní odvětví.
Toho si užili do sytosti orientační běžci na 3. a 4. kole žebříčku západočeské oblasti, jež se konala severně od Plzně u obcí Seneč-Zruč a Dobříč.
Organizace a průběh závodů se v podstatě nelišily od jiných, pouze pořadatelé ze Slávie VŠ Plzeň umístili po oba dny prakticky všechny kontroly do erozních rýh. Ať už do těch mělkých o hloubce několika decimetrů nebo do zářezů velikosti údolí, kde by mohl projíždět londýnský double-decker a nebyl by ani moc vidět.
V každém případě to bylo tentokrát náročné nejen orientačně – změť zářezů byla místy dost hustá a nepřehledná – ale i fyzicky.
Mezi dvěma sty startujícími hráli členové Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK důstojnou roli a častokrát vystoupili na stupně vítězů.
Na sobotní krátké trati uspěli Magda Sklenářová (1. v kat. D18), Helena Tenglerová (2. v kat. D45), Vít Macura (2. v kat. H14), Jaroslav Macura (2. v kat. H45) a Jan Fišák (3. v kat. H55).
V tomto závodě, který se běžel zároveň jako memoriál Ivana Zápotockého a Jana Vodrážky, byly hodnoceny i nejlepší oddílové dvojice mužů v kategoriích H21 a H55. Díky pátým příčkám Josefa Miloty (H21) a Jana Sklenáře (H55)obsadili Mariánskolázeňští třetí místo. Správně tam ale měl být místo Sklenáře o minutu a půl lepší Fišák. Na třetí flek MLOKů by to však nemělo vliv.
Nedělní klasická trať, jež byla zároveň oblastním přeborem na této distanci, sedla Mariánskolázeňským ještě lépe. Kromě diplomů se rozdávaly též medaile. Ty si domů odvezli Martina Kamarytová (3. v kat. D35), Stanislava Opavová (3. v kat. D45), Vít Macura (2.) a Vojtěch Bartoš (3., oba v kat. H14) - to jsou oni na stupních vítězů:
Jan Macura (3. v kat. H20), Josef Milota (3. v kat. H35), Jan Sklenář (2. v kat. H55), Jan Fišák (3. v kat. H55), Jonáš Černý (2. v kat. HDR) a Kateřina Černá 2. v kat. HDL, všichni Mar. Lázně).
Na Jana Fišáka díky dvěma po sobě jdoucím třetím místům už nebude brán žádný zřetel nebo omluva za jeho neplánovaný půlroční sportovní výpadek, kdy byl po operaci přetrženého svalu a dlouhodobé rehabilitaci mimo. Prostě už je zdravý a basta!
Zjevením v dobrém slova smyslu bylo zřejmě vůbec první orientační vystoupení Libora Černého na nedělní klasické trati. Ne kvůli tomu, že přivedl svá dvě dítka, jež hned vybojovala umístění na bedně, ale že si dal normální kategorii, kam patří - H35. Žádná péčka nebo téčka. Urazit 7,7 km v tak orientačně náročném závodě v čase 108:41, když jediný regulérní kufr (asi 7 minut) zažil na krátkém postupu ke konci, je napoprvé výkon jak hrom.
Pepa Milota
VýsledkyKAMARYTOVÁ A OPAVOVÁ USPĚLY U PLZNĚ
Orientační sezóna začala pro běžce ze západočeské oblasti předposlední březnový víkend nedaleko Plas. Závodilo se po oba dny na mapě Brtník u obce Mrtník.
Při psaní článku o takových závodech si člověk musí dát bedlivý pozor při interpretaci názvů - jedna špatně napsaná litera a problém je na světě.
Ale zpět k prvnímu dvojkolu žebříčku západočeské oblasti, které za slunečného jarního počasí uspořádala Lokomotiva Plzeň pro dvě stovky závodníků.
Ze souboje dvou pořadatelských týmů vyšel lépe ten sobotní. Solidní množství delších postupů na volbu i hodně orientačně zajímavých dohledávek v erozivních pasážích potěšily ty, kteří nemají po zimě tolik naběháno.
Naproti tomu nedělní orientační běh splňoval hlavně tu druhou polovinu názvu. Třeba nejdelší zhruba dvoukilometrový postup v hlavní kategorii H21 realizovalo skoro celé 25členné startovní pole po stejné cestě při severním okraji mapy.
Druhým nejpočetnějším oddílem byl Mariánskolázeňský orientační klub MLOK, jehož členové získali za oba dny deset umístění na stupních vítězů.
Dvakrát skončily „na bedně“ Martina Kamarytová v kategorii D35 (2. a 1.)
(Na obrázku uprostřed, po její levici je třetí Jana Bartošová)
a Stanislava Opavová v kategorii D45 (1. a 2.).
V sobotu je svými výkony doplnili Vít Macura (1. v kat. H14)
a Jan Sklenář (3. v kat. H55), pouze v neděli pak třetími místy zabodovali Martina Chladová (D10), Magda Sklenářová (D18), Jana Bartošová (D35) a Vojtěch Bartoš (H14).
Po vleklém svalovém zranění se do bývalé formy pomalu dostává opora Jan Fišák. 4. a 7. příčka v kategorii H55 jsou po půlroce neběhání nadějné.
Pepa M.
VYHLÁŠENÍ NEJLEPŠÍCH SPORTOVCŮ CHEBSKA
Stalo se už dobrým zvykem, že mezi nejlepší sportovce Chebska se pravidelně nominují i závodníci Mariánskolázeňského orientačního klubu MLOK. Není divu - zřejmě "ňákej slušnej oddíl".
Ani letošek nebyl výjimkou. Tentokrát jeli ve větším počtu. Vyhlášeno v kategorii Masters (rozuměj vetoši) totiž bylo stříbrné družstvo z loňské republikové veteraniády v Mohelnici v kategorii HD275 ve složení Jan Michalec, Stanislava Opavová, Jan Sklenář, Radmila Miturová a Josef Milota.
Mužská část získala navíc na téže akci ještě bronz ve štafetách H165.
Na pódium nakonec vystoupili jen čtyři – Radmila to měla z Ostravy přece jen trochu z ruky.
Návdavkem dostal Pepa Milota pugét od sportovního redaktora Chebského deníku Bedřicha Klimy za to, jak dlouhodobě a neúnavně zásobuje tento tisk zprávami z orientačního běhu i z jiných méně medializovaných sportů.
Slavnostní akce se na rozdíl od minulých let nekonala v divadle ve Františkových Lázních, ale v Chebu v nově zrekonstruovaném kulturním domě Svoboda. Přítomno bylo i několik známých českých sportovců (jak je patrné ze snímku - jeden z nich je Panenka).
Po oficiální části se v přilehlé prostoře konal rautík pro všechny a na pódiu v sále se jako kulturní vložka objevila parta Maxim Turbulenc. Při jejich asi hodinové produkci (Jede, jede mašinka, Dávej, ber atp.) se někteří mariánskolázeňští veteráni společně s davem sedmnáctiletých děvčat pořádně odvázali.
(Vpředu zprava Sklenář a Opavová. Zbytek obrázku zaplňuje svižná mládež.)
Po Maxících nastoupila na jeviště taneční skupina Starovarka, ale to už „mloci“ mířili domů.
Pepa M.